Close

Jak se vydal králíček hledat vánoční hvězdu

kralik

V jednom králičím domečku uprostřed lesů bydlela králičí rodinka. Maminka s tatínkem a čtyři králičí bratříčci. V jejich domečku bylo tedy plno postýlek pro celou králičí rodinku. Králičí bráškové si spolu pořád hráli, ale jeden králíček si s brášky nehrál, seděl v koutě a přemýšlel. Moc rád by udělal jejich mamince radost a pořád dumal a dumal jak maminku potěšit. A pak dostal nápad. Blíží se Vánoce, maminka uklízí, peče pro celou rodinku cukroví a neví kam dřív skočit. „V domečku je nepořádek a chaos. Jen aby bylo do Vánoc všechno připravené,“ říkal si králíček. „Maminka pracuje ve dne v noci, co bych mohl udělat, abych maminku potěšil?“ Králičí bráškové se radili, kdy půjdou pro stromeček a právě tehdy králíčka napadlo, čím by mamince udělal radost. „Vánoční hvězda. Ano, to bude mít maminka radost. Ale kde se taková vánoční hvězda bere?“ říkal si králíček. Jednou večer nemohl králíček spinkat a tak se díval z okýnka jejich domečku na oblohu a tehdy dostal nápad. „Nebe je plné hvězdiček, tak už vím, kde vzít vánoční hvězdu pro maminku. Ale jak se tam dostanu? Půjdu se poradit se svým kamarádem ježečkem,“ řekl si králíček a vydal se navštívit kamaráda. „Ahoj ježečku, nemohl bys mi poradit, jak se dostanu na nebíčko? Rád bych přinesl mamince vánoční hvězdu, abych jí udělal radost,“ povídal králíček. Ježeček byl rád, že vidí svého kamaráda a hluboce se zamyslel, protože by mu rád pomohl a povídá králíčkovi „mohli bychom se spolu vydat na cestu a pro hvězdu dojet, půjčíme si autíčko a pojedeme spolu.“ „To je nápad,“ jásal králíček a byl rád, že nepojede sám.

Ježeček přijel pro králíčka s autíčkem, jak slíbil a vydali se rovnou za nosem k nebíčku. Ale jak tak jeli, zdálo se jim, že je nebíčko pořád stejně daleko a ne a ne se dostat blíž. A když už nevěděli kudy kam, přijeli k velkému jezeru a na konci jezera začínalo nebíčko. „Hurá, už jsme skoro u nebíčka“ jásal králíček. Ale ježeček se mračil. „Jak se dostaneme na druhou stranu králíčku?“ „Máme autíčko, a to po vodě nejezdí“ „Potřebujeme lodičku,“ povídal ježeček. „já mám nápad, ježečku,“ jásal králíček. „Ve vodičce jsou rybičky, zavoláme je a zeptáme se jich, jestli neví, jak se dostat na druhou stranu.“ „Rybičky, rybičky, připlujte nám poradit, prosíme vás.“ Volali králíček s ježečkem. A rybičky opravdu připluly. „S čímpak vám můžeme pomoci?“ Ptaly se rybičky. „chtěl bych udělat mamince radost a přinést jí vánoční hvězdu z nebíčka,“ povídá králíček „a nebíčko začíná tam, kde končí jezero, ale máme autíčko a tím se tam nedostaneme.“ Rybičky dumaly jak na to. A pak jedna malá rybka dostala nápad „Vím o jedné síti, kterou nechal ve vodě rybář, vezmeme síť a napneme jí ve vodě a na ní převezeme autíčko.“ „Výborně, děkujeme moc,“ jásal králíček. Sedli do autíčka a vjeli do vody, kde mezitím rybičky natáhly síť, a každá rybička vzala kousek sítě do tlamičky, a nesly autíčko ke konci jezera.

Dojeli na konec jezera, ale nebíčko bylo pořád stejně daleko, „Co budeme dělat,“ zoufal si králíček, „takhle mamince hvězdičku nedonesu.“ A v tom se ozval hlas „králíčku a ježečku, pluji po nebíčku a sleduji se svým bratříčkem sluníčkem vaší cestu, já vám pomohu.“ Byl to měsíček, který pluje po nebíčku a dívá se po světě. „Poprosím hvězdy o jednu krásnou vánoční hvězdu pro maminku na vás stromeček.“ Měsíček udělal, jak řekl a poprosil hvězdičky na nebíčku, jestli by neměli jednu zvláštní, vánoční hvězdičku pro králíčka. A měli. Hvězdy daly měsíčku jednu krásnou malou hvězdičku a měsíček se dotkl nad ránem hladiny jezera a předal hvězdičku králíčkovi. „Děkuji moc měsíčku za pomoc a za dárek pro moji maminku, až se teď večer z postýlky budu koukat na nebíčko, vždycky si na tebe vzpomenu.“ Králíček s ježečkem se vydali na cestu domů, jeli dlouho, předlouho. Domů přijeli ráno na Štědrý den. Maminka byla moc ráda, že se králíček vrátil, dělala si totiž starosti, že je králíček dlouho pryč. „Maminko, mám pro tebe vánoční hvězdu na stromeček, dostal jsem jí pro tebe od měsíčka.“ Maminka byla překvapená a měla velkou radost. Společně pak ozdobili stromeček a úplně nahoru na špičku dali vánoční hvězdičku. Ta potom svítila celé vánoce a přinášela králičí rodince radost a štěstí celé Vánoce

Simona Žáková on sabfacebookSimona Žáková on sabemail
Simona Žáková
Simona Žáková
Rukodělná mzdová účetní, pro kterou ruční práce již od mládí byly velkým koníčkem. Když se k tomu přidaly děti, bylo rozhodnuto. Miluje děti, sama je mámou Aničky a Michala. Chtěla by se na tomto blogu dělit o nápady a rady. Úsměv ve tvářích nejmenších, je ta nejhezčí odměna.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *